Nemocenské dny v práci: Na co máte nárok a jak je čerpat

Nárok na nemocenské dávky

Když vás skolí nemoc nebo si něco uděláte, není to žádná legrace. První tři dny dostanete od zaměstnavatele 60 % platu, což je ta známá karenční doba. Pak vám šéf vyplácí stejnou částku až do konce druhého týdne. No a od patnáctého dne se o vás už stará sociálka.

Možná vás napadne - a mám vůbec na nějaké peníze nárok? Pokud máte běžnou pracovní smlouvu nebo děláte na dohodu o pracovní činnosti s výdělkem nad 3500 Kč měsíčně, jste v pohodě. U dohody o provedení práce musíte vydělávat aspoň desetitisícovku.

Jasně, nemůžete si dělat, co se vám zlíbí. Doktor vám napíše, kdy můžete vystrčit nos z domu na procházku, a toho se musíte držet. V prvních dvou týdnech vás může zkontrolovat i zaměstnavatel - a když vás načapá někde, kde nemáte co dělat, může vám ty prachy zkrátit nebo je nedostanete vůbec.

Kolik vlastně dostanete? Od patnáctého dne nemoci vám sociálka vyplatí 60 % z vašeho průměrného denního výdělku. Počítá se to z posledního roku před tím, než jste onemocněli. Normálně můžete marodit až 380 dní.

Když je to s vámi vážnější a potřebujete být doma déle, není všem dnům konec. Zajdete za doktorem ze sociálky a ten posoudí, jestli vám nemocenskou prodlouží. A kdybyste se zranili v práci nebo onemocněli kvůli své profesi? V tom případě dostáváte nemocenskou tak dlouho, jak potřebujete.

Nezapomeňte dát v práci vědět hned, jak vám doktor napíše neschopenku. A až budete zdraví, musíte nastoupit přesně ten den, co vám doktor určí. Jinak byste si mohli pěkně zavařit - šéf to může brát jako porušení pracovních povinností.

Délka pracovní neschopnosti a výše náhrady

Být nemocný a zůstat doma z práce není nic příjemného. Jak to ale vlastně funguje s penězi? První tři dny marodění nedostanete ani korunu - jsou to ty známé karenční dny. Od čtvrtého dne vám zaměstnavatel vyplácí 60 % z vaší běžné mzdy, a to až do konce druhého týdne nemoci.

Co když jste nemocní déle? Od 15. dne se o vás postará stát. Nemocenská se postupně zvyšuje - prvních 14 dní dostáváte 60 % platu, pak 66 % a po dvou měsících nemoci dokonce 72 %. Celkem můžete být na neschopence až 380 dní.

Myslíte, že si během nemoci můžete dělat, co chcete? Omyl! První dva týdny vás může kontrolovat zaměstnavatel, jestli jste opravdu doma a dodržujete léčbu. Pak tuhle štafetu přebírá sociálka. A pozor - pokud vás načapají třeba na nákupech, když máte ležet, můžete o peníze přijít.

Výpočet nemocenské není žádná jednoduchá matematika. Používají se různé redukční hranice a procenta, které se každý rok mění. Je to trochu jako daňové přiznání - složité, ale má to svůj systém.

Když už jste nemocní fakt dlouho, můžete zažádat o invalidní důchod. Všechno ale musí posoudit doktor ze sociálky. Aspoň že vás během nemoci nemůže zaměstnavatel vyhodit - to je jedna z mála výhod.

Pozor na porušování léčebného režimu! Když vás přistihnou, jak místo léčení sedíte v hospodě, můžete přijít o nemocenskou. V krajním případě vás můžou i vyhodit z práce. Proto je lepší všechno řešit na rovinu - když potřebujete k doktorovi nebo na nákup, domluvte se předem.

Vždycky je dobré být se šéfem v kontaktu a dát vědět, jak na tom jste a kdy se asi vrátíte do práce. Ušetříte si tím spoustu nepříjemností.

Povinnosti zaměstnance při hlášení nemoci

Když onemocníte a nemůžete do práce, je naprosto klíčové dát co nejdříve vědět svému šéfovi. Nejlepší je prostě zvednout telefon nebo napsat email hned první den, kdy zůstanete doma. Maximálně na to máte tři dny, ale upřímně - čím dřív, tím líp. Když už tušíte, jak dlouho budete marodit, řekněte to rovnou.

Po návštěvě doktora to nejdůležitější: do tří dnů musíte zařídit, aby se neschopenka dostala k zaměstnavateli. Naštěstí dneska už většinou funguje elektronická verze, takže doktor to pošle rovnou na sociálku. Ale stejně je fér držet šéfa v obraze o tom, jak se vaše léčení vyvíjí.

Během marodění platí jasná pravidla - můžete ven jen mezi sedmou ráno a sedmou večer. Jasně, někdy vám doktor může povolit jiné časy, ale těch se pak musíte držet jako přibití. Nedodržování těchto pravidel se může pěkně prodražit - sociálka i zaměstnavatel můžou přitvrdit.

Když zjistíte, že se vám udělalo líp a můžete se vrátit do práce dřív, dejte to vědět jak doktorovi, tak v práci. Stejně tak když potřebujete marodit dýl. A pozor - při neschopence nesmíte nikde přivydělávat, i kdyby to bylo jen na pár hodin.

První dva týdny může zaměstnavatel kdykoli přijít na kontrolu, jestli jste opravdu doma a léčíte se. Pak už to kontroluje sociálka. Proto je důležité být na adrese, kterou máte uvedenou na neschopence.

Když potřebujete být někde jinde - třeba u rodičů, kde se o vás někdo postará - musíte to předem probrat s doktorem a získat jeho požehnání. A nezapomeňte to říct i v práci. Jinak riskujete, že přijdete o nemocenskou, a v nejhorším případě by vás mohli i vyhodit.

Zaměstnanec má právo na pracovní volno z důvodu nemoci, ale také povinnost včas informovat zaměstnavatele a doložit pracovní neschopnost. Zdraví je základním předpokladem pro kvalitní práci a spokojený život.

Květoslava Hrušková

Kontrola dodržování léčebného režimu

Nemocenská a kontroly? To je téma, které se týká každého z nás. Když už musíme zůstat doma v posteli, je potřeba dodržovat určitá pravidla. Šéf má totiž právo zkontrolovat, jestli opravdu ležíme tam, kde máme.

Představte si situaci: Konečně vás doktor poslal do postele s tou protivnou chřipkou, ale zrovna dnes má vaše oblíbená kavárna speciální nabídku. To si přece nemůžete nechat ujít, že? Jenže pozor! Během prvních dvou týdků nemocenské vás může navštívit kontrola od zaměstnavatele, a to by pak mohl být pořádný průšvih.

Co vlastně taková kontrola obnáší? Pověřená osoba (většinou někdo z personálního) se musí prokázat občankou a pověřením od šéfa. Nemůže to být jen tak někdo, kdo si vzpomněl, že by vás rád zkontroloval. Když nejste doma v době, kdy máte být, může vám zaměstnavatel pěkně zatopit - třeba snížit nebo úplně stopnout nemocenskou.

A co ty slavné vycházky? Standardně můžete vyrazit ven až na 6 hodin denně mezi sedmou ráno a sedmou večer. Ale pozor, musí to být schválené doktorem a zapsané v neschopence. Potřebujete nutně do lékárny mimo tyhle hodiny? Radši dejte vědět do práce, ať pak nejsou zbytečné problémy.

Jasně, může se stát, že kontrola přijde zrovna ve chvíli, kdy jste u doktora. V takovém případě vám nechají lísteček a vy byste měli co nejdřív vysvětlit, kde jste byli. Nejhorší je dělat mrtvého brouka - to může skončit i vyhazovem.

Nesouhlasíte s tím, jak kontrola proběhla? Máte právo se ozvat, ale udělejte to hned a písemně. Někdy stačí věci v klidu vysvětlit a je po problému.

Karenční doba a její pravidla

Konečně se dočkali zaměstnanci spravedlivější podpory v době nemoci! Od poloviny roku 2019 už nemusíte první tři dny nemoci přežívat bez koruny - karenční doba je minulostí. Vzpomeňte si, jak to bylo dřív nepříjemné, když jste museli proležet chřipku a ještě se stresovat výpadkem příjmu.

Parametr	První 3 dny	4.-14. den	Od 15. dne
Kdo vyplácí	Zaměstnavatel	Zaměstnavatel	ČSSZ
Výše náhrady	60% průměrného výdělku	60% průměrného výdělku	60% redukovaného vyměřovacího základu
Pracovní dny	Pouze pracovní dny	Pouze pracovní dny	Všechny kalendářní dny
Povinnosti zaměstnance	Doručit neschopenku	Dodržovat léčebný režim	Dodržovat léčebný režim

Jak to tedy funguje teď? Když onemocníte, máte nárok na náhradu mzdy hned od prvního dne. Prvních 14 dní vám peníze vyplácí zaměstnavatel, a to ve výši 60 % vašeho průměrného výdělku. Jasně, není to plná výplata, ale aspoň něco, že?

Pozor ale na pravidla! Během nemocenské musíte být tam, kde jste nahlásili svůj pobyt. Žádné výlety do nákupáku nebo návštěvy kamarádů mimo povolené vycházky. Šéf má totiž právo poslat kontrolu, a to i nečekaně. Znám případy, kdy někdo během nemocenské pracoval na zahradě nebo ho nachytali v hospodě - to pak může o náhradu mzdy přijít.

Co musíte udělat, abyste o peníze nepřišli? Zajděte k doktorovi pro neschopenku a do tří dnů ji doneste do práce. Tady není prostor pro otálení - bez papíru není náhrada. Po dvou týdnech nemoci přebírá štafetu stát a dostáváte klasické nemocenské dávky.

Některé firmy jsou ke svým lidem štědřejší a v době nemoci jim přispívají víc než povinných 60 %. Třeba v naší firmě máme díky odborům dojednaných 70 % - není to skvělé? Prostě záleží na tom, jak si to každý podnik nastaví ve svých předpisech.

Náhrada mzdy v prvních 14 dnech

Když vás skolí nemoc, je dobré vědět, na co máte nárok. Prvních 14 dní vaší pracovní neschopnosti řeší váš zaměstnavatel. Jenže pozor - první tři dny nedostanete ani korunu. Od čtvrtého dne vám šéf musí platit alespoň 60 % z vašeho běžného výdělku, i když některé firmy jsou štědřejší.

Kolik přesně dostanete? To záleží na tom, kolik jste brali v posledním čtvrtletí. Výpočet není úplně jednoduchý - používají se různé redukční hranice. Do určité částky dostanete 90 %, pak 60 % a nakonec 30 %. Když berete opravdu hodně, část peněz se už vůbec nepočítá.

Onemocněli jste? Nečekejte a dejte to hned vědět v práci. Bez neschopenky od doktora to ale nepůjde - tu potřebuje váš zaměstnavatel. A nezapomeňte, že vás můžou zkontrolovat, jestli opravdu ležíte doma v posteli a nedáváte si někde pivko.

Marodíte déle než dva týdny? Od 15. dne přebírá štafetu stát. Sociálka vám bude posílat nemocenské dávky, které činí 60 % vašeho denního výdělku.

Některé firmy jsou ke svým lidem vstřícnější a během nemoci jim dávají víc než zákonné minimum. Z náhrady mzdy se stejně jako z normální výplaty strhává daň a pojištění, s tím musíte počítat.

A ještě jedna důležitá věc - tohle všechno platí jen pro zaměstnance s pracovní smlouvou nebo větší dohodou o pracovní činnosti. Když pracujete jen na dohodu o provedení práce, máte smůlu - tedy pokud nesplňujete speciální podmínky pro nemocenské pojištění.

Výpočet nemocenských dávek od 15. dne

Nemocenské dávky? Pojďme si to vysvětlit jednoduše a po lidsku.

Od patnáctého dne nemoci se o vaše nemocenské stará sociálka (ČSSZ). Asi vás zajímá, kolik vlastně dostanete. No, není to žádná věda - počítá se to z vašeho průměrného výdělku za poslední rok, ale pozor, není to tak jednoduché jako dostanu 60 % výplaty.

Rok 2024 přinesl nové částky pro výpočet. První hranice je 1421 korun, druhá 2132 korun a třetí 4264 korun. Z těchto čísel se pak různě počítají procenta - něco jako když máte slevu na slevu. Zní to složitě? Nebojte, sociálka to spočítá za vás.

Jestli jste zvyklí na svůj běžný plat, připravte se na to, že nemocenská bude tenčí. Je to prostě tak nastavené - dostanete 60 % z vypočítané částky. Když už jsme u těch peněz - výplata chodí zpětně, takže budete muset chvilku počkat.

A co když budete marodit delší dobu? Nemocenskou můžete pobírat až 380 dní. V některých případech se to dá natáhnout ještě o dalších 350 dní, ale to už musí být opravdu vážný důvod a naděje na uzdravení.

Důležité je nezapomenout, že musíte dodržovat, co vám doktor předepsal. Žádné skočím si na nákup, když mám ležet. Kontroly chodí a věřte, že když vás nachytají, můžete o nemocenskou přijít. Na druhou stranu je fajn vědět, že z nemocenské nemusíte platit daně ani pojištění.

Peníze vám přijdou automaticky na účet, ale váš zaměstnavatel musí včas dodat všechny papíry na sociálku. Většinou to funguje bez problémů, ale je dobré si to pohlídat.

Ukončení dočasné pracovní neschopnosti

Tak už vás doktor uznal zdravým a můžete se vrátit do práce - co teď? Nejdůležitější je předat papír o ukončení neschopenky zaměstnavateli co nejdřív. Normálně byste měli nastoupit hned další den, ale můžete se s šéfem domluvit i jinak, když je rozumný.

Znáte to - někdy se člověk ještě necítí úplně fit, i když doktor říká, že už můžete do práce. V takovém případě máte tři dny na to požádat o přezkoumání rozhodnutí. Do té doby ale musíte respektovat původní verdikt lékaře.

Pozor na dodržování pravidel během nemocenské! Když vás nachytají, jak místo léčení děláte na zahradě nebo jste mimo byt v době, kdy máte být doma, může být zle. Doktor může neschopenku ukončit a přijdete o dávky. To samé platí, když si při nemocenské přivyděláváte - bez souhlasu lékaře je to zakázané.

Někdy se stane, že se diagnóza změní nebo třeba nastoupíte na mateřskou. To pak dostanete novou neschopenku s aktuální diagnózou. Zaměstnavatel má právo kontrolovat, jestli jste opravdu doma a léčíte se - může vás i neohlášeně navštívit.

Po návratu do práce nezapomeňte odevzdat všechny papíry od doktora. Mzdová účetní to potřebuje pro výpočet náhrady mzdy za prvních 14 dní a pak se to posílá na sociálku kvůli nemocenské.

A co když se po návratu do práce zase necítíte dobře? Pokud jde o stejnou nemoc a není to déle než týden od ukončení předchozí neschopenky, bere se to jako pokračování té původní. To je důležité hlavně kvůli penězům - výpočet nemocenské pak běží dál podle původních podmínek.

Sankce za porušení léčebného režimu

Nemáte ponětí, jak rychle se můžete dostat do pořádného průšvihu během nemocenské. Stačí jeden špatný krok a můžete přijít o práci. Není to žádná legrace - váš šéf má totiž plné právo vás vyhodit, když přistihnete, že nedodržujete léčebný režim.

Nejčastěji lidé chybují s vycházkami. Jasně, mezi sedmou ráno a sedmou večer máte určitý prostor, ale pozor - váš doktor vám může vycházky upravit nebo omezit. Představte si, že si odskočíte jen na rychlý nákup mimo povolenou dobu a zrovna v tu chvíli přijde kontrola. A máte to - váš zaměstnavatel vám může škrtnout nemocenskou nebo ji pořádně zkrátit.

A to není všechno. Víte, co je naprostá katastrofa? Když vás někdo načapá, jak si během neschopenky přivyděláváte jinde. To je stejné jako byste si pod sebou podřezali větev. Sankce mohou být brutální - od snížení dávek až po okamžitý vyhazov.

Když už vás při něčem nachytají, sepíšou o tom papír. Máte právo se bránit, vysvětlit situaci, doložit důkazy. Můžete se také odvolat, pokud nesouhlasíte se snížením nebo nevyplacením nemocenské.

A co sociálka? Ta vám může napařit pokutu až 20 tisíc, a když si to zopakujete, tak rovnou stovku. Navíc vám mohou seškrtat nemocenskou až o polovinu, a to klidně na 100 dní.

Léčebný režim není jen nějaký byrokratický výmysl. Jde přece o vaše zdraví a návrat do práce. Potřebujete něco změnit? Vždycky to řešte s doktorem a dejte vědět i v práci. Lepší je komunikovat, než riskovat problémy.

Ochranná lhůta po skončení zaměstnání

Přišli jste o práci a teď vás trápí, co když zrovna onemocníte? Nemusíte se bát! Stát vám poskytuje ochrannou lhůtu 7 kalendářních dnů, během které máte stále nárok na nemocenské, i když už nikde nepracujete. Je to vlastně takový záchranný polštář pro nečekané zdravotní problémy.

Představte si třeba situaci, kdy v pátek skončíte v práci a v neděli vás skolí pořádná chřipka. Díky ochranné lhůtě dostanete nemocenské úplně stejně, jako kdybyste byli stále zaměstnaní. Musíte ale myslet na to, že tahle ochrana platí jen když jste v předchozí práci byli dostatečně dlouho.

Pro nastávající maminky je systém ještě vstřícnější. Těhotné ženy mají ochrannou lhůtu prodlouženou na celých 180 dní - to je super pojistka, že? Samozřejmě za předpokladu, že jejich předchozí práce trvala aspoň tak dlouho.

Pozor ale na práci na dohodu nebo zkrácené úvazky! U těchto typů práce ochranná lhůta většinou neplatí, zvlášť pokud jste v posledním měsíci nevydělali dost peněz. Taky když hned nastoupíte do nové práce, ochranná lhůta z té předchozí se ruší - což dává smysl, protože jste už zase pojištění v novém zaměstnání.

Když během ochranné lhůty onemocníte, dávky vám vyplatí rovnou sociálka. Žádné čekání na peníze od bývalého zaměstnavatele. Jen nezapomeňte včas dodat všechny papíry od doktora - bez nich by vám nemocenskou nevyplatili.

Je fajn vědět o téhle záchranné síti, ale samozřejmě je nejlepší ji vůbec nepotřebovat. Pokud už víte, že vás čeká nějaký zdravotní zákrok, radši si dobře naplánujte, kdy odejdete z práce. Sedm dní není zase tak dlouhá doba a bylo by škoda o tuhle pomoc přijít.