Konkludentní forma platebního výměru je v praxi nejčastější a nastává automaticky po podání řádného daňového přiznání, pokud správce daně neshledá důvody pro dodatečné prověření nebo změnu. Za den doručení konkludentního platebního výměru se považuje poslední den lhůty pro podání řádného daňového přiznání, a pokud bylo podáno opožděně, tak den, kdy došlo k jeho skutečnému podání.
Správce daně má možnost vydat platební výměr i z moci úřední, zejména v případech, kdy má pochybnosti o správnosti údajů uvedených v daňovém přiznání nebo když poplatník daňové přiznání nepodá vůbec. V takovém případě správce daně stanoví daň podle pomůcek nebo ji může stanovit i bez součinnosti s daňovým subjektem. Tento postup je však výjimečný a správce daně k němu přistupuje až po vyčerpání standardních postupů.
V kontextu správy daní je platební výměr na DPFO klíčovým nástrojem, který zajišťuje právní jistotu jak na straně správce daně, tak na straně daňového subjektu. Představuje formální potvrzení o výši daňové povinnosti a zároveň slouží jako exekuční titul v případě nezaplacení daně. Jeho význam je tedy nezastupitelný v celém systému správy daní a pojistného na důchodové pojištění.
Konkludentní platební výměr představuje specifickou formu správního rozhodnutí, která je v české daňové legislativě zakotvena především v § 140 daňového řádu. Tento způsob stanovení daně či pojistného se uplatňuje v případech, kdy správce daně akceptuje výši daně tvrzenou daňovým subjektem v řádném daňovém přiznání nebo vyúčtování. V kontextu daně z příjmů fyzických osob a důchodového pojištění je konkludentní platební výměr velmi častým jevem.
Pro vydání konkludentního výměru musí být splněny přesně stanovené zákonné podmínky. Základním předpokladem je podání řádného daňového přiznání nebo vyúčtování ve stanovené lhůtě. Správce daně následně posuzuje, zda nevznikly pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového přiznání. Pokud správce daně neshledá žádné nesrovnalosti, vyměří daň konkludentně, tedy mlčky, bez vydání fyzického rozhodnutí.
V případě důchodového pojištění fyzických osob se konkludentní výměr uplatňuje obdobným způsobem. Správce daně musí zejména ověřit, zda vyměřovací základ a výše pojistného odpovídají údajům uvedeným v přehledu o příjmech a výdajích. Za den doručení konkludentního platebního výměru se považuje poslední den lhůty pro podání řádného daňového přiznání nebo vyúčtování. Pokud je přiznání nebo vyúčtování podáno opožděně, považuje se za den doručení konkludentního výměru den skutečného podání.
Zákon stanoví, že konkludentní platební výměr je součástí spisu, aniž by se zakládal do spisu. To znamená, že fyzicky neexistuje, ale má stejné právní účinky jako písemně vyhotovený platební výměr. Daňový subjekt má právo požádat správce daně o potvrzení výše své daňové povinnosti stanovené konkludentním výměrem. Správce daně je povinen toto potvrzení vydat do třiceti dnů od doručení žádosti.
Pro platnost konkludentního výměru je také nezbytné, aby daňový subjekt uhradil vyměřenou daň nebo pojistné ve správné výši a ve stanovené lhůtě. V opačném případě může správce daně přistoupit k vydání řádného platebního výměru. Konkludentní výměr nelze vydat také v případě, kdy je zahájeno doměřovací řízení nebo když správce daně zjistí skutečnosti odůvodňující zahájení postupu k odstranění pochybností.
Daň lze stanovit ve lhůtě, která začíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení. Základní lhůta pro stanovení daně činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně běží znovu ode dne, kdy byl učiněn úkon směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení. V případě konkludentního platebního výměru na daň z příjmů fyzických osob je třeba věnovat zvláštní pozornost běhu této lhůty, neboť její počátek se odvíjí od podání daňového přiznání.
| Parametr |
Platební výměr na DPFO - konkludentní |
| Způsob vydání |
Automaticky bez fyzického doručení |
| Právní účinnost |
Dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání |
| Výše vyměřené daně |
Odpovídá částce uvedené v daňovém přiznání |
| Založení do spisu |
Pouze elektronicky v systému finanční správy |
| Možnost odvolání |
Do 30 dnů ode dne doručení |
| Právní forma |
Rozhodnutí správce daně |
Správce daně může vydat platební výměr do uplynutí lhůty pro stanovení daně, která může být za určitých okolností prodloužena. K prodloužení lhůty dochází například při podání dodatečného daňového přiznání, při zahájení daňové kontroly nebo při podání řádného opravného prostředku. V těchto případech se lhůta pro stanovení daně prodlužuje o 1 rok. Důležité je si uvědomit, že v případě konkludentního vyměření daně z příjmů fyzických osob se za den vydání platebního výměru považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.
U důchodového pojištění fyzických osob platí obdobné principy jako u daně z příjmů, avšak s určitými specifiky. Lhůta pro stanovení pojistného na důchodové pojištění činí 10 let od dne splatnosti pojistného. Tato delší lhůta reflektuje význam důchodového pojištění pro sociální zabezpečení občanů. Správce daně může v této lhůtě vydat platební výměr na důchodové pojištění, přičemž i zde platí možnost prodloužení lhůty v zákonem stanovených případech.
Je třeba zdůraznit, že lhůta pro stanovení daně neběží po dobu řízení vedeného před správním soudem nebo Ústavním soudem. Stejně tak neběží po dobu insolvenčního řízení, v němž lze uplatnit neuspokojenou daňovou pohledávku. V praxi to znamená, že pokud poplatník podá správní žalobu proti rozhodnutí správce daně, lhůta pro stanovení daně se po dobu soudního řízení staví.
Pro konkludentní platební výměr na daň z příjmů fyzických osob je charakteristické, že vyměřená daň je stanovena konkludentně ve výši, kterou poplatník uvedl v daňovém přiznání. Správce daně v takovém případě platební výměr fyzicky nevyhotoví, ale pouze jej založí do spisu. Tento postup je efektivní a administrativně méně náročný, avšak neznamená to, že by správce daně nemohl později provést daňovou kontrolu a daň doměřit, samozřejmě v rámci lhůty pro stanovení daně.
V případě pochybností o správnosti údajů uvedených v daňovém přiznání může správce daně zahájit postup k odstranění pochybností, čímž se lhůta pro stanovení daně prodlužuje. Tento institut umožňuje správci daně ověřit sporné skutečnosti bez nutnosti zahájení plnohodnotné daňové kontroly.
Náležitosti konkludentního platebního výměru DPFO
Konkludentní platební výměr daně z příjmů fyzických osob představuje specifickou formu správního rozhodnutí, které je vydáváno mlčky na základě podaného daňového přiznání. Tento typ platebního výměru musí obsahovat všechny zákonem stanovené náležitosti, přestože není vydáván v písemné podobě. Základním předpokladem je, že správce daně souhlasí s výší daně uvedenou v daňovém přiznání a nemá k němu výhrady.
V souladu s daňovým řádem musí konkludentní platební výměr DPFO obsahovat označení správce daně, číslo jednací, označení daňového subjektu, stanovení daně a její výši. Tyto náležitosti jsou implicitně obsaženy v podaném daňovém přiznání, které tvoří nedílnou součást spisu. Správce daně v případě konkludentního platebního výměru nevydává fyzické rozhodnutí, ale pouze vyznačí na daňovém přiznání datum, kdy nastaly účinky tohoto platebního výměru.
Důležitým aspektem je skutečnost, že konkludentní platební výměr nabývá právní moci uplynutím lhůty pro odvolání, která činí 30 dnů ode dne jeho doručení. V případě konkludentního platebního výměru se za den doručení považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání, a pokud bylo daňové přiznání podáno opožděně, pak den, kdy došlo správci daně.
Pro platební výměr na důchodové pojištění fyzických osob platí obdobné náležitosti. Správce daně musí zajistit, aby byly splněny všechny zákonné požadavky, včetně správného výpočtu vyměřovacího základu a pojistného. Konkludentní forma platebního výměru je v tomto případě rovněž možná, pokud správce daně souhlasí s údaji uvedenými v přehledu o příjmech a výdajích.
Součástí náležitostí konkludentního platebního výměru je také určení období, za které se daň vyměřuje, což je zpravidla kalendářní rok. Správce daně musí také zohlednit všechny uplatněné slevy na dani, nezdanitelné části základu daně a daňová zvýhodnění, které poplatník v daňovém přiznání uvedl.
V případě zjištění nesrovnalostí nebo pochybností o správnosti údajů uvedených v daňovém přiznání nemůže být platební výměr vydán konkludentně. V takovém případě musí správce daně zahájit postupy k odstranění pochybností nebo daňovou kontrolu a následně vydat platební výměr v písemné podobě s řádným odůvodněním zjištěných rozdílů.
Konkludentní platební výměr představuje významné zjednodušení správy daní, neboť umožňuje efektivní vyměření daně bez zbytečné administrativní zátěže jak na straně správce daně, tak na straně daňového subjektu. Tento institut přispívá k rychlosti a hospodárnosti daňového řízení při současném zachování všech práv a povinností zúčastněných stran.
Doručování platebního výměru poplatníkovi
Doručování platebního výměru poplatníkovi představuje zásadní procesní úkon v daňovém řízení, který má významné právní důsledky. V případě konkludentního platebního výměru na daň z příjmů fyzických osob je situace specifická tím, že se tento výměr fyzicky nedoručuje. Konkludentní platební výměr je považován za vydaný a doručený posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání, přičemž není třeba jej fyzicky vyhotovovat ani doručovat poplatníkovi.
Jiná situace nastává u platebního výměru na důchodové pojištění fyzických osob, který musí být řádně doručen do vlastních rukou poplatníka. Správce daně v tomto případě využívá standardní doručovací postupy podle daňového řádu. Primárně se doručuje prostřednictvím datové schránky, pokud ji má poplatník zřízenou a aktivovanou. V případě, že poplatník datovou schránku nemá, doručuje se prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, a to do vlastních rukou s dodejkou.
Při doručování je nutné respektovat zákonnou fikci doručení, která nastává v případě, že si adresát zásilku nevyzvedne ve stanovené úložní době. Úložní doba činí 10 dnů a počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí. Po marném uplynutí této lhůty se písemnost považuje za doručenou posledním dnem této lhůty, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
V praxi často nastávají situace, kdy se poplatník na adrese trvalého pobytu nezdržuje nebo je z různých důvodů nedostupný. Správce daně v takovém případě může využít institut doručování na adresu pro doručování, kterou poplatník správci daně oznámil, případně na poslední známou adresu. Pokud se nepodaří platební výměr doručit ani na tyto adresy, může správce daně ustanovit poplatníkovi zástupce pro doručování.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat případům, kdy poplatník pobývá v zahraničí. V těchto situacích se doručování řídí mezinárodními smlouvami o právní pomoci, případně se využívá institut doručování prostřednictvím mezinárodní poštovní přepravy. Lhůty pro doručení jsou v těchto případech zpravidla delší a celý proces může trvat několik týdnů až měsíců.
Je důležité zmínit, že nesprávné doručení platebního výměru může mít závažné právní následky. Může vést k neplatnosti doručení, což může způsobit problémy při vymáhání daňových nedoplatků nebo při běhu odvolacích lhůt. Proto správce daně musí věnovat doručování mimořádnou pozornost a důsledně dodržovat všechny zákonné postupy a náležitosti. V případě pochybností o správnosti doručení je vhodné celý proces důkladně zdokumentovat a archivovat veškeré doklady související s doručováním.
Právní účinky konkludentního platebního výměru
Právní účinky konkludentního platebního výměru představují významnou oblast daňového práva, zejména ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob a důchodovému pojištění. Konkludentní platební výměr vzniká ze zákona, aniž by správce daně vydával formální rozhodnutí. Tento institut je zakotven v daňovém řádu a jeho existence se odvozuje od podaného daňového přiznání nebo vyúčtování.
V případě daně z příjmů fyzických osob nastávají právní účinky konkludentního platebního výměru uplynutím lhůty pro podání řádného daňového přiznání, pokud správce daně nevydá platební výměr s odlišnou výší daně. Vyměřená daň je tedy považována za stanovenou ve výši, kterou poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém přiznání. Obdobný princip se uplatňuje i u vyměření pojistného na důchodové pojištění fyzických osob.
Zásadním aspektem konkludentního platebního výměru je skutečnost, že správce daně není povinen daňový subjekt o vyměření daně nijak informovat. Tento postup významně zjednodušuje a zefektivňuje správu daní, neboť není nutné vydávat formální rozhodnutí v případech, kdy správce daně souhlasí s výší daně uvedenou v daňovém přiznání. Daňový subjekt má však právo požádat o potvrzení vyměření daně, které mu správce daně na žádost vydá.
Právní účinky konkludentního platebního výměru jsou totožné s účinky standardního platebního výměru. To znamená, že vyměřená daň se stává splatnou a vykonatelnou. Důležitým aspektem je také skutečnost, že konkludentní platební výměr představuje překážku rei iudicatae, tedy věci pravomocně rozhodnuté, což má význam především pro případné dodatečné daňové přiznání nebo následnou daňovou kontrolu.
V oblasti důchodového pojištění fyzických osob se konkludentní vyměření pojistného řídí obdobnými principy. Pojistné je vyměřeno ve výši uvedené v přehledu o příjmech a výdajích, pokud příslušná správa sociálního zabezpečení nevydá platební výměr znějící na jinou částku. Tento systém zajišťuje efektivní správu pojistného a minimalizuje administrativní zátěž jak na straně správy sociálního zabezpečení, tak na straně pojištěnců.
Pro daňové subjekty je důležité si uvědomit, že i když není vydán fyzický platební výměr, jsou povinny uhradit vyměřenou daň nebo pojistné ve stanovené lhůtě. Neuhrazení může vést k vzniku nedoplatku a následným sankcím včetně úroků z prodlení. Konkludentní platební výměr také může být podkladem pro případné daňové exekuční řízení, pokud daňový subjekt svou povinnost nesplní dobrovolně.
Z procesního hlediska je významné, že proti konkludentnímu platebnímu výměru nelze podat odvolání, neboť není vydáno formální rozhodnutí. Daňový subjekt však může podat dodatečné daňové přiznání, pokud zjistí, že daň má být vyšší nebo nižší než poslední známá daň. V případě důchodového pojištění lze obdobně podat opravný přehled o příjmech a výdajích.
Platební výměr je jako zrcadlo našich finančních povinností, které nám připomíná, že každý občan má svůj díl zodpovědnosti vůči společnosti a budoucím generacím
Doubravka Procházková
Opravné prostředky proti platebnímu výměru
Proti platebnímu výměru na daň z příjmů fyzických osob a důchodové pojištění lze podat několik typů opravných prostředků. Základním opravným prostředkem je odvolání, které může poplatník podat do 30 dnů od doručení platebního výměru. Odvolání se podává u správce daně, který napadené rozhodnutí vydal. V případě konkludentního platebního výměru začíná lhůta pro odvolání běžet ode dne, kdy byl platební výměr doručen, přičemž za den doručení se považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.
V odvolání musí být přesně uvedeno, proti jakému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřována nesprávnost či nezákonnost napadeného rozhodnutí. Poplatník může v odvolání navrhovat nové důkazy a skutečnosti, které v původním řízení neuplatnil. Je však důležité tyto nové skutečnosti řádně odůvodnit a vysvětlit, proč nebyly uplatněny již dříve.
Správce daně může o odvolání rozhodnout sám v rámci autoremedury, pokud odvolání v plném rozsahu vyhoví. V opačném případě postoupí odvolání odvolacímu orgánu, kterým je nadřízený finanční úřad. Odvolací orgán může napadené rozhodnutí změnit, zrušit nebo potvrdit. V případě důchodového pojištění je odvolacím orgánem Česká správa sociálního zabezpečení.
Vedle odvolání může poplatník využít i mimořádné opravné prostředky. Návrh na obnovu řízení lze podat do 6 měsíců ode dne, kdy se poplatník prokazatelně dozvěděl o důvodech obnovy, nejpozději však do 3 let od právní moci rozhodnutí. Důvodem pro obnovu řízení může být například zjištění nových skutečností nebo důkazů, které nemohly být bez zavinění poplatníka uplatněny v původním řízení.
Dalším mimořádným opravným prostředkem je přezkumné řízení, které může být zahájeno z moci úřední, pokud existují pochybnosti o zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Přezkumné řízení může být zahájeno do 3 let od právní moci rozhodnutí. V případě konkludentního platebního výměru je třeba věnovat zvláštní pozornost počátku běhu lhůt, které se odvíjejí od specifického způsobu jeho doručení.
Poplatník má také možnost požádat o prominutí daně nebo příslušenství daně. Tato žádost není opravným prostředkem v pravém slova smyslu, ale může vést k úlevě na daňové povinnosti v případech zvláštního zřetele hodných. Při rozhodování o prominutí daně se zohledňují zejména ekonomické nebo sociální poměry poplatníka, jeho dosavadní daňová kázeň a míra součinnosti se správcem daně.
V případě platebního výměru na důchodové pojištění fyzických osob platí obdobná pravidla jako u daně z příjmů, s tím rozdílem, že řízení probíhá před orgány sociálního zabezpečení. Specifickým institutem je zde námitka, kterou lze podat do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. O námitce rozhoduje orgán sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal, přičemž proti rozhodnutí o námitce již není přípustný další opravný prostředek.
Vztah k daňovému přiznání DPFO
V souvislosti s podáním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob je třeba věnovat pozornost několika důležitým aspektům ve vztahu ke konkludentnímu platebnímu výměru a platebnímu výměru na důchodové pojištění. Konkludentní platební výměr vzniká ze zákona v případě, že správce daně nevydá platební výměr s odlišnými údaji do konce následujícího měsíce po termínu pro podání daňového přiznání. Tento mechanismus významně zjednodušuje správu daní a snižuje administrativní zátěž jak na straně správce daně, tak na straně daňového subjektu.
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob slouží jako základní dokument, ze kterého správce daně vychází při stanovení daňové povinnosti. V případě, že údaje uvedené v daňovém přiznání jsou správné a úplné, není nutné vydávat samostatný platební výměr, neboť konkludentní platební výměr má stejnou právní sílu jako standardní platební výměr vydaný správcem daně. Tento postup reflektuje zásadu hospodárnosti a procesní ekonomie v daňovém řízení.
Ve vztahu k důchodovému pojištění fyzických osob je situace obdobná, avšak s určitými specifiky. Údaje z daňového přiznání jsou klíčové pro stanovení vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění u osob samostatně výdělečně činných. Správce daně může vydat platební výměr na důchodové pojištění v případě, že zjistí nesrovnalosti nebo chyby v podaném přehledu o příjmech a výdajích. Tento proces je úzce provázán s daňovým přiznáním, neboť údaje v něm uvedené slouží jako podklad pro výpočet pojistného.
Daňový subjekt by měl věnovat zvýšenou pozornost správnosti a úplnosti údajů uvedených v daňovém přiznání, protože tyto údaje mají přímý vliv na výši stanovené daňové povinnosti a následně i na výši pojistného na důchodové pojištění. V případě zjištění chyb nebo nepřesností má daňový subjekt možnost podat dodatečné daňové přiznání, které může ovlivnit jak konkludentní platební výměr, tak případně i platební výměr na důchodové pojištění.
Správce daně má právo provést daňovou kontrolu i v případech, kdy již vznikl konkludentní platební výměr. Pokud jsou při kontrole zjištěny skutečnosti odůvodňující změnu stanovené daně, může správce daně vydat dodatečný platební výměr. Tento postup zajišťuje efektivní správu daní a současně poskytuje prostor pro nápravu případných chyb nebo nepřesností.
Vztah mezi daňovým přiznáním, konkludentním platebním výměrem a platebním výměrem na důchodové pojištění představuje komplexní systém, který vyžaduje důslednou pozornost ze strany daňového subjektu i správce daně. Správné pochopení těchto vztahů a souvislostí je klíčové pro řádné plnění daňových povinností a povinností v oblasti důchodového pojištění. Tento systém současně poskytuje dostatečnou flexibilitu pro řešení případných nesrovnalostí a zajišťuje právní jistotu všem zúčastněným stranám.
Splatnost vyměřené daně z příjmů
Daň z příjmů fyzických osob vyměřená platebním výměrem je splatná v zákonné lhůtě, která je stanovena daňovým řádem. V případě konkludentního vyměření daně je splatnost stanovena do 30 dnů ode dne právní moci platebního výměru. Tato lhůta začíná běžet následující den po dni, kdy platební výměr nabyl právní moci. Pokud daňový subjekt podal daňové přiznání opožděně, tedy po zákonném termínu, splatnost vyměřené daně nastává v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru.
V souvislosti s důchodovým pojištěním fyzických osob je situace obdobná, přičemž splatnost pojistného vyměřeného platebním výměrem je stanovena do 15 dnů od doručení platebního výměru. Tato lhůta je pevně daná a její nedodržení může vést k vymáhání dlužného pojistného včetně penále. Je důležité si uvědomit, že v případě konkludentního vyměření daně z příjmů fyzických osob správce daně vychází z údajů uvedených v daňovém přiznání, pokud neshledá důvody pro zahájení postupu k odstranění pochybností nebo daňové kontroly.
Daňový subjekt má možnost požádat o posečkání daně nebo rozložení její úhrady na splátky, pokud by jednorázové zaplacení vyměřené částky znamenalo pro něj závažnou újmu. Tuto žádost je nutné podat před uplynutím lhůty splatnosti a řádně ji odůvodnit. Správce daně může žádosti vyhovět, pokud daňový subjekt prokáže existenci zákonem stanovených důvodů.
V případě, že daňový subjekt nesouhlasí s vyměřenou daní, má právo podat odvolání proti platebnímu výměru ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení. Podání odvolání má odkladný účinek, což znamená, že až do rozhodnutí o odvolání není daňový subjekt povinen vyměřenou daň uhradit. Je však třeba mít na paměti, že pokud bude odvolání zamítnuto, vzniká povinnost uhradit daň včetně případného úroku z prodlení za dobu od původní splatnosti.
Specifická situace nastává v případě dodatečného platebního výměru, kdy správce daně doměří daň z příjmů fyzických osob na základě zjištěných skutečností. V takovém případě je doměřená daň splatná do 15 dnů ode dne právní moci dodatečného platebního výměru. Tato lhůta platí i pro případné penále, které může být vyměřeno společně s doměrkem daně.
Je třeba zdůraznit, že nedodržení stanovených lhůt splatnosti má za následek vznik úroku z prodlení, který je počítán za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů. Proto je důležité věnovat pozornost všem lhůtám a termínům souvisejícím s platebními povinnostmi vůči finančnímu úřadu a správě sociálního zabezpečení.
Následky nedodržení platebního výměru
Nedodržení platebního výměru na daň z příjmů fyzických osob nebo důchodové pojištění může mít pro poplatníka závažné právní a finanční důsledky. V případě, že poplatník neuhradí vyměřenou částku ve stanovené lhůtě, správce daně přistoupí k vymáhání nedoplatku. Prvním krokem je zpravidla zaslání upomínky, která však již může obsahovat vyčíslení úroku z prodlení. Tento úrok se počítá od prvního dne prodlení až do dne úhrady nedoplatku, přičemž výše úroku odpovídá roční repo sazbě stanovené Českou národní bankou zvýšené o 14 procentních bodů.
Pokud poplatník nereaguje ani na upomínku, může správce daně přistoupit k exekučnímu řízení. V rámci daňové exekuce má správce daně k dispozici několik způsobů vymáhání. Nejčastěji se využívá exekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb, kdy jsou finanční prostředky strženy přímo z bankovního účtu dlužníka. Další možností je srážka ze mzdy nebo jiných příjmů, při které zaměstnavatel nebo jiný plátce příjmu odvádí část příjmu přímo správci daně.
V případě nedodržení platebního výměru na důchodové pojištění fyzických osob může dojít k negativnímu ovlivnění budoucích důchodových nároků. Období, za které není pojistné uhrazeno, se nezapočítává do doby pojištění, což může vést ke snížení výše budoucího důchodu nebo dokonce k nesplnění podmínek pro jeho přiznání. Správa sociálního zabezpečení může také přistoupit k vymáhání dlužného pojistného obdobným způsobem jako finanční úřad.
Dalším významným následkem je zápis do registru dlužníků, který může zkomplikovat získání úvěru, uzavření nájemní smlouvy nebo získání zaměstnání. Některé instituce pravidelně kontrolují registry dlužníků a existence dluhu vůči státní správě může být důvodem k odmítnutí spolupráce. V případě podnikatelů může nedodržení platebního výměru vést k omezení možnosti účastnit se veřejných zakázek nebo čerpat dotace.
Zvláště závažným následkem může být trestní stíhání v případě úmyslného neplacení daní či pojistného ve větším rozsahu. Trestní zákoník definuje trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, za který hrozí v závažných případech až osm let odnětí svobody. Proto je důležité řešit případné problémy s úhradou vyměřených částek proaktivně, například požádáním o posečkání daně nebo rozložení úhrady na splátky.
Správce daně může také nařídit předběžné opatření, kterým zajistí majetek dlužníka, aby nemohl být převeden na jiné osoby nebo zcizen. Toto opatření může významně omezit dispozici s majetkem a zkomplikovat běžné fungování poplatníka. V krajním případě může dojít i k prodeji majetku v dražbě, aby byly uspokojeny pohledávky státu.
